Elizabeth stála ve svém novém pokoji. Upravila ho podle vlastního stylu. Líbil se jí. Mnohem míň se jí ale líbily černé šaty, které jí máma připravila na postel. Odpudivě se na ně dívala. Sklonila se pod postel a vytáhla krabici. Byly v ní černé lodičky. Patřily Kate. Nakonec si ty děsivé šaty oblékla. Stála před zrcadlem a prohlížela si je. Měly velký výstřih, stejně hluboký vpředu i vzadu, rukávy a lem nad koleny tvořila černá krajka. Nazula si boty. Nenáviděla podpatky a díky dnešku je bude nenávidět zase o trochu víc. Otevřela starou šperkovnici a vytáhla dva růžové skřipečky. Sepnula si vlasy po bocích přesně tak, jak je měla ve vzpomínce, kterou jí Severus zanechal.

 

Ozvalo se tiché zaklepání.

"Dále."

Ve dveřích se objevil Harry.

"Jsi připravená?" zeptal se opatrn.

"Ne. Ale nezlepší se to," upřímně odpověděla.

Nad schody ji Harry chytil za ruku. Kráčeli dolů. U dveří čekala Serena, John, Nigel a Hermiona.

"Ostatní budou na místě," řekla Serena.

"Nemyslím si, že přijde moc lidí. Severus nebyl zrovna oblíbení." ALE JE MI TO SRDEČNĚ JEDNO, ŽE TAM BUDEME JEN MY A PÁR LIDÍ, KTEŘÍ PŘIJDOU SPÍŠ KVŮLI NÁM NEŽ KVŮLI SEVERUSOVI.

"Kam se máme přemístit? Nechceš nám to už konečně říct?" Elizabeth trochu zaútočila na matku.

"Ne. Takové drobné přímo magické kouzlo. Prostě řekni "Severus Snape" a budeš na místě," mlžila matka.

Znělo to trochu šíleně, ale Serena byla poslední dobou víc než posedlá tím mít vše pod kontrolou.

 

Liz poslechla. Vmžiku stála uprostřed rozlehlé zahrady. Když si místo pozorně prohlédla, zjistila, že je upravené jako smuteční a kousek dál je hřbitov. Nepříjemně ji dohnala úzkost.

"To je Godrikův důl," oznámil Harry.

"A tohle místo replika Elizabethiny zahrady. Ta se nachází v malé vesnici na jihu Anglie. Hned po škole jsme se tam vydali se Severusem na výlet. Naše první a nejhezčí dovolená. Řekl, že půvabnější místo neviděl. Proto jsem tě pojmenovala Elizabeth," vysvětlila Serena.

"Proč nejsme přímo tam?" nedalo Elizabeth.

"Protože myslím, že by chtěl odpočívat právě tady," vysvětlila a kývla ke hřbitovu.

"Moje máma tu má hrob," objasnil Harry.

"Omluvte mě. Chci požádat Luciuse, aby řekl pár slov. Ještě zbývá necelá hodina," Serena se vydala za přítelem.

Lucius ji srdečně přijal. Elizabeth zajímalo, jak její matka zařídila, že ho pustili z Azkabanu?!

"Čekala jsem, že tu bude ještě míň lidí," konstatovala Elizabeth a rozhlížela se po přítomných.

Muselo přijít dobrých patnáct lidí, které neznala. Samozřejmě se tu sešli Weasleyovi, Narcissa a Lucius a všichni učitelé ze školy. Lizzie uviděla ženu ze vzpomínky. Vydala se za ní.

"Dobrý den," oslovila už trochu starší, ale stále půvabnou čarodějku.

"Dobrý den," pozdravila a zvědavě si Liz prohlížela.

"Vy si mě asi nepamatujete..."

"Ale ano. Ty růžové skřipečky se nezapomínají. Nikdy jsem neviděla Severuse tak blízko téhle barvě," přiznala.

 

Serena se bavila s profesorkou McGonagallovou.

"Je mi opravdu líto, že jsem to nezjistila dřív. Kdyby něco naznačil..." omlouvala se Minerva.

"Jako byste ho neznala," poznamenala smutně Serena.

"Z nějakého nepochopitelného důvodu mám dojem, že se nenaskytne lepší příležitost. Jaké máte plány, Sereno?" chtěla vědět starší z žen.

"Nic určitého," přiznala.

"Nechtěla byste jít učit lektvary? Profesor Křiklan, no, řekl, že už to není nic pro něj," narovinu se zeptala nová ředitelka Bradavic.

"Bylo by mi ctí," bez váhání souhlasila Serena.

"Děkuji Vám, paní profesorko."

"Minervo, kolegyně," objala novou profesorku lektvarů.

 

Elizabeth pozdravila všechny, které znala, a seznámila se s cizími. Trvalo to asi dvacet minut. Pak se začala zahrada zaplňovat mnoha naprosto neznámými lidmi. Přicházeli doslova v davech. Lizzie to nechápala.

"Kdo jsou ti lidé?" vyslovila nahlas otázku, která se honila hlavou Nigelovi, Ronovi, Hermioně i Harrymu.

 

"Chtěla jsi utajit, že byl Severus hrdina? To jsem přece nemohl dovolit," ozval se Draco.

"Jak?" vykoktala Lizzie.

"Řekněme, že celý kouzelnický svět zná jeho hrdinský příběh. Přišli sem vzdát mu poslední hold, stejně jako podpořit jeho blízké - další zachránce našeho světa," odpověděl Draco.

Vypadal zničeně, byl bledý, pohublý a opíral se o hůl. Elizabeth k němu přišla a zlehka ho objala.

"Děkuji," zašeptala.

Pak se podívala na svoje přátele.

"Nechtěl bys jim něco říct?" vyzvala Draca.

Draco se docela svižně dokulhal ke skupince. Natáhl k Harrymu pravici.

"Díky. Jsem tvůj dlužník," trochu neochotně, ale upřímně přiznal.

"Nemáš zač," stejně tak nerad odvětil Harry.

Draco to zopakoval se všemi, kteří v hloučku stáli.

 

Elizabeth šla Draca doprovodit k jeho rodičům.

"Nechceš mluvit ty? Opravdu to necháš na mém tátovi?" ujišťoval se Draco.

"Nevím, jestli bych..."

"Se nerozbrečela?" doplnil Draco.

Liz přikývla.

"A kdyby?" položil celkem logickou otázku.

"Nebyla bych Snapeová. Přece ho dnes nezklamu!"

Draco ji pohladil po tváři. Eliz se zasmála. Všimla si, že kousek dál stojí Oliver. Zamířila k němu.

 

"Ahoj. Děkuji, že jsi přišel," zdvořile ho přivítala.

"Možná jsem neměl," pohodil hlavou k Dracovi.

"Jak myslíš.. Možná bys měl vědět, že jsme se s Dracem jen políbili," nechtěla se dál vnucovat a toužila Olivera trochu potrápit.

Odcházela si sednout k matce, ale jeho překvapený pohled se jí zabodával do zad.

 

Lizzie nikdy na kouzelnickém pohřbu nebyla. Od mudlovského se moc nelišil. Jen kolem se to hemžilo drobnými kouzly a hudba hrála neznámo odkud. Dokonce mluvil kněz. Lizzie moc nevnímala. Bedlivě sledovala uhlově černou lesklou rakev.

"A nyní promluví Severusův přítel - Lucius Malfoy," tato věta vytrhla Eliz ze zírání na tu odpudivou dřevěnou věc.

Postavila se a na půli cesty Luciuse zastavila.

"Promiňte, já se toho přece jen ujmu."

Stoupla si poblíž rakve. Uklidňovala se tím, že nestojí za žádným trapným pultem. Musela o svém strýci něco říct. Byla mu přece daleko bližší než Lucius Malfoy a pravděpodobně i bližší než Serena.

 

"Jmenuji se Elizabeth Snapeová-Blacková. Jsem neteř Severuse Snapea. V životě jsem měla a mám spoustu lidí, kteří mě hluboce milují," vyhledala je pohledem, "můj strýc mě ale naučil, že stačí, když vás miluje jen jediný člověk. Mnozí z vás sem dnes přišli, protože znají pravdu o Severusi Snapeovi - hrdinovi, který riskoval život v boji proti lordu Voldemortovi a který o něj přišel. Ale on nebojoval pro věčnou slávu, kvůli honbě za dobrodružstvím nebo kvůli vlastní ješitnosti. Bojoval za ty, které měl rád. A k těm jsem patřila. O to víc mě mrzí, že se dnes loučím s nejdražším člověkem v mém životě, který mi byl otcem, učitelem a přítelem. Jsem velice hrdá, že jsem Snapeová," pohlédla na rakev, "sbohem a nashledanou."

Hlas se jí ani jednou nezatřásl. Nemusela dávat svoje pocity veřejně na odiv. On věděl, jak se právě teď cítí, jak se bude cítit po celý zbytek života. Že přišla o kousek sebe sama. Přesto, jako Zmojizel a Snape by na ni byl za dnešek opravdu pyšný.

 

Nezamířila zpátky na svoji židli, ale na druhou stranu, dál do "své" zahrady. Zastavila se téměř na konci. Za chvíli, která trvala věčně, za sebou uslyšela kroky. Neotočila se, věděla, kdo za ní stojí.

"Ty ses už rozhodla," pronesl mladý mužský hlas.

"Ano," odmlčela se.

"Je mi to moc líto. Se Severusem odešla moje jistota. Můj ochránce. A já zoufale potřebuji jiného. Někoho, kdo mě dokáže za každé situace udělat šťastnou. Ubrání mě přede mnou samotnou. Omlouvám se. Tohle je nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Po tom, co jsme za ta léta zažili..." po tváři jí stékala jedna slza za druhou, ale na hlase nedala svůj zármutek znát.

Mladík se otočil a pomalu odcházel.

"Počkej," zastavila ho.

Podíval se jí do očí, které byly ještě tmavší než naposledy.

"Zabila bych pro tebe."

"Taky tě miluju, Elizabeth," řekl totéž, co plačící dívka.

Pak Draco pokračoval zpátky ke smutečním hostům. I jemu se z očí vydralo několik slz.

 

Lizzie si sedla na židli vedla Olivera.

"Ne znovu, ale dál a normálně?" chytila jeho ruku a prsty se jim propletly.

Oliver se líbezně zasmál.

"Nechci nic než obyčejný a šťastný život. Můžeš mi ho dát?" položila Liz rozhodující otázku.

"Ano," slíbil Oliver a oba se políbili.

 

                                                            Díky za čtení a pls komentíky !!!